Vánoce se blíži

14. prosinec 2013 | 18.07 |

Je to tak. Blíží se Vánoce. Svátky klidu, pohody, radosti... Jo, dva roky zpátky tomu tak opravdu bylo. Jenže tyto Vánoce budou jiné. Ne proto, že nebudou bílé. Na to jsme si už zvykly. Obyčejně 22. 12. nasněží, 23. 12. začne tát a 24. 12. jsou klasické Vánoce na suchu. Nebo líp řečeno na břečce. To už je známý fakt. Ladovská zima se přesunula do Izraele. No a co? Tak nebude sníh. Posledních pár let je to stejné. Ráno vstanu, snažím se dodržovat tradici jménem hladovka, odpoledne se s kručícím břichem zajdu podívat do kostela na dětskou mši. Potom následuje večeře, která je ještě za světla. Pak si rozbalím to, co jsem si před pár týdny sama koupila a zabalila a pak následuje půlnoční mše... Jenže přece budou jiné. Pro mě, a ne jenom pro mě jsou Vánoce něco víc, než stromeček a cukroví. Je to výročí, kdy se náš tatínek rozhodl odejít. Lépe řečeno, rozvést se. Co je to za člověka, že něco takového začne řešit na vánoce? Proč nepočkal na Sylvestra, nebo to neoznámil už v létě? Vždyť s tou  jeho novou hvězdou byl už nějaký ten pátek, tak proč nám pokazil vánoce? Celý rok se řešila jeho druhá puberta, jenom proto, aby jsme si za týden řekli "tak je to rok, co se z našeho vlastního otce stal kazič svátků". Možná si myslíte, že to přeháním, ale  zkuste si to představit. Já vím, každý rozvod je hrozný. Ale na vánoce? Vždyť to je jak, kdyby se dva rozvedli v den, kdy se před X léty vzali. Tohle se prostě nedělá...
Celý tento rok byl na prd. První se řešilo, co bude se sestrou, protože ta je ještě nezletilec. Pak se řešilo bývání, a teď před Vánocemi řešíme, kde ty vánoce budeme trávit. Byt pořád hledáme, a věřte, že najít bývání za přijatelnou cenu je opravdu zážitek. Dál řešíme, který den máme jet za prarodiči, protože nevíme, který den se rozhodne otec přijet s tou svou krasavicí přijet podívat se za jeho maminkou. Nedávno jsem se dozvěděla, že hodlá prodat dům, svoji vlastní maminku šupnout do domova a na své vlastní děti taky není Bůh ví jak ohleduplný... Je toho opravdu moc, co se za jeden pitomý rok přihodilo. A víte co? Na tyto Vánoce se netěším. Nechápu, jak jsem celé ty roky mohla vyšilovat, že nebudou bílé Vánoce. Nechápu jak může být někdo tak bezohledný a myslet jenom na sníh, místo aby byl rád, že má rodinu (alespoň na oko) pohromadě. A teď? Teď už bude jenom líp. Přejdou svátky starostí a rozvodů, bude nový rok a s ním přijde určitě změna k lepšímu. Vypadneme z tohoto domu někam pryč, já si dodělám školu, začnu makat a příští vánoce bude den, kdy jsme všichni tři zase šťastní.

vánoce

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře