Co se stalo v posledních dnech?

15. prosinec 2013 | 10.38 |

Mám jednu straaašně oblíbenou stránku. Jmenuje se howrse. Staráte se tam o koně, samozřejmě o virtuální, a je to super. Aspoň pro mě. Je to pravda, lidi. Obyčejně u nějaké hry zůstanu max. pár měsíců, ale tohle válím už asi dva roky a ještě mě to nepřešlo. I když je fakt, že jsem začala na české verzi a nedávno jsem přešla na tu mezinárodní, takže jsem jeden účet musela zrušit a založit si nový, ale když to vezmu kolem a kolem.... A zrovna nedávno jsem dosáhla svého osobního rekordu - vypiplala jsem si koně s celkem dobrými schopnosti, přidala pár magických věciček, a teď mám hříbě s tím nejlepším hodnocením, jaké jsem já kdy měla. Jasně, že jsou i lepší, ale to není moje :-)

Další věc. Jak jsem se zmínila, jsem fanynka TVD. A kdo to sleduje, ví, že v pátek (pro ČR spíš v sobotu) se na netu objevil další díl. Ten poslední v tomto roce. A víte, co? Skončilo to úplně na prd!! Díky Enzovi se Damon rozešel s Elenou, Katherine podle všeho umřela a Aaron vzal tu stříkačku, která udělá z upíra kanibala. A další díl bude až za 40 dní! Chápete to? To mám jako čekat do půlky ledna, abych věděla, jak to bude pokračovat? Co budu do té doby dělat? Vždyť je to jak droga. Ještě, že mám uložené všechny série, tak asi začnu od začátku, ať zabiju čas. Nebo spíš tak od půlky druhé série. Jak už je Tay vlk a objeví se tam Elijah. Toho mám ráda, je férový. Nebo možná až od třetí série. Stefan jako rozparovač je lepší... No uvidíme.

Mohla bych se vrhnout na puzzle a konečně je dokončit. Na svém účtu už mám pár obrázků a šlo to celkem rychle. Ale s tímto se piplám snad 7 roků a ne a ne to dokončit. Si to představte nebe bez mráčků, posledních asi 100 dílků a já nevím, jak dál. Je to šílený. Na druhou stranu, když už jsem zvládla 2x500, 2x1000 a 1x1500, tak ten šílený kousek modrého nebe z puzzlí o 1000ks snad taky zvládnu, ne? Vždyť na mě čekají další dvoje nebo troje puzzle. Už nějak nevím, kam si to pověsím, až to dodělám. Vlastně to nevím ani s těmi rozkládanými.
A taky  by mě měl přijít časopis. Mám předplacený časopis Svět psů. A čekám a doufám, že přijde mezi stávkami. Vím jistě, že mi ještě jeden má přijít. Mám strašně málo plakátů, takže potřebuju další... Ve skutečnosti mám plakátu hodně, nalepených jenom pár těch lepších a i tak mi dochází místo.

A to nemluvím o nutkání si objednat další knížku Meče pravdy. Sice na to mám, ale znáte to. Člověk musí v čase nouze šetřit každou kačku pro dobu ještě horší.

A tady se dostáváme k dalšímu bodu. Tatin zase vyvádí. Nebo spíš ještě pořád. Normálně se nás snaží doslova vyhodit. První si najde babu a pak si ztěžuje, že nemůže utáhnout dvě domácnosti. A co jako čekal? Tak se rozhodl dům prodat, babičku strčit do domova, jenom proto, aby si mohl koupit byt. A nejlepší na tom je, že se vlastně těším až z tadyma má vypadneme. A ne jenom já. Ségra taky. Ale blbí je, že nejde najít normální byt. A to nemáme velké nároky. Jde nám akorát o cenu a o to, aby tam byli aspoň dva pokoje. Myslím tím 2+1 nebo 2+kk. Prostě abychom nespali všichni tři v jedné místnosti. A on si ještě dovolí říct, že si užíváme peněz, přitom už teď otáčíme každou korunu dvakrát. Pak je budeme otáčet desetkrát. A další věc. Většina majitelů bytů nechce dovolit trvalé bydliště. A když tam nebudeme mít trvalé bydliště, tak mamka nemá nárok na přídavky, na nic. Takže vůbec netuším, jak to bude. Když nad tím tak přemýšlím, tak můj pes je ten nejmenší problém. Šel by k prarodičům, to je ten nejmenší problém.

Na kalendáři od Mikuláše jsem dneska otevřela 15. okýnko. Ano, chápete dobře. Jsem dospělá. Alespoň papírově ano. A pořád dodržuji tu krásnou tradici - každý den jedna čokoládka. Jenom mě štve, že hodně kalendářů má motiv slavného Santy. Pár roků zpátky jsem měla super kalendář. Byli tam tři chlapi jenom v trenkách... hádejte, kde na tom krásném obrázku bylo okýnko č. 24 :-P Ale zpátky k Santovi. Proč ho všichni tak žerou? Vždyť je to proboha americký výmysl. Jenom aby bylo jasno, tak jim to neberu. Je to jejich tradice, jejich obnova Ježíška - OK. V Rusku mají Dědu Mrazíka. Ale ještě jsem se nesetkala s tím, že by někde v ČR chodil Děda Mráz. Ale jenom co vykouknu z okna, tak vidím Santu tam, Santu tady. Proboha lidi, jsme v České republice! Máme krásnou tradici, krásného českého Ježíška a vy blbnete s nějakým červeným tlustým vousatým týpkem? Když chcete mít americké vánoce tak jeďte někam do pryč a nekazte nám naše Vánoce.
Setkala jsem se s tím, jak dědeček vnoučkovi oznámil, že ten pán v červeném je Ježíšek. Maminka toho malého a dcera dědečka, toho chlapa normálně seřvala, že klukovi motá hlavu. Schvaluji to. Ježíšek je od toho, aby si ho každý představil tak, jak ho chce mít. Není tady od toho, aby si dědi představili pod slovem "Ježíšek" tlustého červeného pána. Dejte tomu deset roků a místo dopisu za okno budou děti k oknu dávat sušenky s mlékem. Copak takhle se vítá Ježíšek? Mě vždycky říkali, že Ježíšek je kouzelný a proto stihne za celý večer obletět celý svět a posbírat si dopise a potom rozdat dárečky. A to samé jsem říkala sestře. A nepotřebovala jsem žádné sobi v čele s Rudolfem.
I když, teď si uvědomuji, že mě nikdy nedošlo, jak naši mohli vědět, že s tím či oním dárkem mám zacházet opatrně, abych ho nerozbila. Ale bylo to krásný. Do dnes si pamatuju den, kdy jsem dostala svůj první počítač. Byl to ještě takový ten počítač, který se dneska už ani nerozjede. Ale byl můj, a já netušila, že mi ho naši koupí. Dostala jsem ho až po nějaké době. Až jsem šla znovu ke stromečku, tak tam byl. Před tím ne. A ten den, jsem znovu za malý moment začala věřit, že Ježíšek existuje. A o tyto pocity, o to, že tam nic není a najednou to tam je a vy nevíte, že to tam je, protože žádné HO-HO-HO neslyšíte, o to budou naše vnoučata, nebo možná už naše děti ošizené. A to je na Vánocích to nejsmutnější. Každý si dělá adventní věnec, každý píše dopis Ježíškovi, ale potom si vyvěsí z okna Santu, jak leze po žebříku... :-(

jesličky

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře